Ticho
-----**Evelyn**-----
ahojky tak asi bych se vám měla všem vrychlosti představit takže jmenuju se Katy a je mi 16 let.S rodiči jsme se do Magdeburgu přestěhovali ještě když jsem byla malá.No hlavně kvůli lékařům,ale o tom až později.Jsem bruneta mám hnědé oči a měřím kolem 168 cm.Prostě zdálo by se na první pohled že obyčejná holka ale zase tak obyčejná nejsem.No vlastně tedka se dostaneme k těm doktorům.Rodiče nemohli mít strašně dlouho děti až když mamce bylo 39 tak jsem se jí narodila já.Dělali mi ještě před narozením různý testy jestli se narodím zdravá a tak to víte bylo to kritické těhotenství.No nakonec se zdálo,že všechno proběhlo v phoodě a naši konečně mohli mít vytoužené zdravé miminko.Ale po pár měsících kdy jsem už měla začít vnímat první zvuky jsem na nic nereagovala.Když se to vystupňovalo až tak,že jsem ani v jednom roce nereagovala na svoje vlastní jméno rodiče mě odvedli k mému lékaři.Ten mě pak poslal na různá ušní vyšetření atd...No a zjistilo se,že jsem neslyšící.Lidově řečeno ,že jsem hluchá.Ale tak že doživotně a že mi nepomůžou ani žádná naslouchátka jak se o to v začátcích pokoušeli.A tak lékaři doporučili našim aby sme se odstěhovali z čr do německa že tam jsou specialisté a hlavně speciální škola pro neslyšící kde se naučím znakovou řeč.Tak to bych s enaučila i tu ale tam s eprej naučím i odezírat ze rtů a když s emi to povede a budu to umět tak krom toho že budu muset každému civět na rty budu moct žít jako každá normální holka.Naši neváhali ani chvíli a do roka jsme se stěhovali.
Dnes už umím parádně znakovou řeč i odezírat ze rtů.Mám tu spoustu kámošů,chodím i do normální školy a prostě žiju jako každý jiný člověk.Mám tu nejlepší kámošku Sarah,která ví o mém postižení,ale nijak mě nelituje jak jsem ji o to požádala.Spousta lidí mě totiž(teda hlavně známých)lituje jaká jsem chudinka a tak a to mě štve.Oni si myslí že když šeptají že nevidím co říkají.Jo já vím že tatka říkal že bych neměla při soukromých rozhovorech využívat mé schopnosti odezírání ale já si nemůžu pomoct .
Jediné v čem se ještě liším od mých kámošů je že jsem trošku pozadu v hudbě.Já jí neslyším tak proč bych se o ni měla zajímat??Mám spoustu jiných koníčků.Mimochodem musím bohužel ještě o víkendech chodit do spec. školy ....někdy mě mrzí že nikdy nebudu moct slyšet hlas mých rodičů,smích mých kamarádů,zvuk tekoucí vody,nebo když se rozbije sklenička jo dobře už mlčím o tadytěch psychologických projevech budu se snažit je sem dávat co nejméně no tak to by zatím stačilo k uvodu
Dnes už umím parádně znakovou řeč i odezírat ze rtů.Mám tu spoustu kámošů,chodím i do normální školy a prostě žiju jako každý jiný člověk.Mám tu nejlepší kámošku Sarah,která ví o mém postižení,ale nijak mě nelituje jak jsem ji o to požádala.Spousta lidí mě totiž(teda hlavně známých)lituje jaká jsem chudinka a tak a to mě štve.Oni si myslí že když šeptají že nevidím co říkají.Jo já vím že tatka říkal že bych neměla při soukromých rozhovorech využívat mé schopnosti odezírání ale já si nemůžu pomoct .
Jediné v čem se ještě liším od mých kámošů je že jsem trošku pozadu v hudbě.Já jí neslyším tak proč bych se o ni měla zajímat??Mám spoustu jiných koníčků.Mimochodem musím bohužel ještě o víkendech chodit do spec. školy ....někdy mě mrzí že nikdy nebudu moct slyšet hlas mých rodičů,smích mých kamarádů,zvuk tekoucí vody,nebo když se rozbije sklenička jo dobře už mlčím o tadytěch psychologických projevech budu se snažit je sem dávat co nejméně no tak to by zatím stačilo k uvodu