


Zdroj: FR Dream' Up Speciál č.02
Překlad: Addy pro www.tokio-hotel-articles.blog.cz
___________________________________________
Syn z dobré rodiny, Georg byl vychován rodiči, kteří nikdy nedávali omezení. Chytře
použil tuhle svobodu pro hudbu, jeho největší vášeň. Takový byl začátek
jeho slavného dobrodružství se skupinou Tokio Hotel...
Jak přišla hudba do tvého života?
Georg: Doma hudba vládla. Moji rodiče, oba doktoři, nehráli na žádný nástroj,
ale měli opravdovou vášeň pro rock. Můj otec měl neuvěřitelnou kolekci alb.
Znal klasiku, jako třeba Eric Clapton, The Beatles nebo Rolling Stones.
Díky němu jsem měl šanci jít na některé legendární koncerty.
Hudební vesmír mě vždycky fascinoval.
Je Tokio Hotel tvá první skupina?
Georg: Ne přesně. V půlce školy, jsem chtěl začít skupina s mými dvěma přáteli.
Nakonec projekt padl. Pak jsem se střetl s Gustavem v Magdeburské hudební konzervatoři.
Hráli jsme ve stejném orchestru, on na bubny a já jsem hrál na basovku. Trochu později jsme potkali Billa a Tom a posléze jsme založil Devilish, náš první band...
Co bylo v tém repertoáru?
Georg: Mix popu, rocku a metalu, začínali jsme s trochou od každého...v té době
jsme byli jenom čtyři děcka, které byly vášnivé, ale nezkušené (smích) ! Mám
skvělé vzpomínky na naše začátky. I když nás nikdo neposlouchal, věřili jsme
v sebe jako železo a hráli jsme jako maniaci.
Jak jsi prošel amatérskými překážkami?
Georg: Setkání v roce 2004 s našimi producenty a skladateli, Petrem Hoffmanem,
Patem Benzeren, Davem Rohem a Davidem Jostem, to byl ten nejdůležitější činitel.
Věřili v náš talent a dali nám prostředky na nahrání skvělého alba Schrei. Pořád bychom
nebyli schopní pracovat s týmem jako tenhle, kdyby jsme nekonečně nevystupovali,
aby si nás někdo všiml. Byli jsme šťastní, to je pravda, ale taky jsme
věděli, jak toho dosáhnout.
Jaká je filosofie skupiny?
Georg: Dobrodružství Tokio Hotel spočívá ve dvou hlavních věcech: vášeň pro hudbu
a přátelství. Máme potěšení z hraní spolu, jak pro nás, tak pro naše publikum.
V tomto smyslu, může být naše filosofie jako slavná latinská věta
říkající "Carpe Diem", což znamená "chop se dne".
Jaké jsou vaše projekty do budoucna?
Georg: Nemáme zvyk plánovat život skupiny do budoucna. A věci jdou pro nás taky
tak rychle, že všechno je nepředvídatelné! Například, jak bychom si mohli představit
jiskření a mánii ve Francii? Rozhodnutí týkající se skupiny jsou dělána tak, jak se nám daří.
Je pořád příliš brzy bavit se o třetím albu?
Georg: Právě koncentrujeme naše úsilí na Evropské promo našeho druhého alba
Zimmer 483 a anglickou verzi našeho prvního alba Scream. Taky bych měl rád
trochu dovolené před tím, než začneme dělat něco jiného (úsměv)...Ale kdo ví,
možná půjdou věci samy?
Jaký druh pout spojuje Billa, Toma, Gustava a tebe?
Georg: V hodně přísném profesionálním plánu je mezi námi hodně cti a respektu. Na více osobním plánu, je naše spolupráce perfektní. Nejsme skupina z televizní reality show nebo před-udělaná. Sdílíme opravdovou historii přátelství, které už existuje sedm let.
Byly jsme děti, když jsme se potkali - mně bylo 14, Gustavovi bylo 13 a Bill s Tomem
byli jenom 12 let staří! Tento oboustranný vztah udělal mezi námi
silná a důvěryhodná pouta.
Tom tě rád v rozhovorech škádlí - vracíš mu to občas?
Georg: (úsměv)...Je to pravda, Tom má praxi v říkání vtipů o mně před reportéry.
Shledávám to radši zábavně. Stalo se to mezi námi hrou a oba z toho něco dostaneme.
Na jeho straně je vtipkování o mých malých slabostech, odvádí pozornost a zabraňuje,
aby mluvil sám o sobě. A na mé straně, mám rád jeho způsob, jak uvolnit atmosféru.
Přežene to občas?
Georg: Tom je štastný - jsem velmi trpělivý (smích)! Respektem k nepříjemným věcem,
které by mě mohly naštvat, jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven. Mám své
nedostatky, ale citlivost není jedna z nich.
Jaká je tvá nejlepší vlastnost?
Georg: Lidem se zdají, že oceňují moji kontrolu a vyrovnanou hlavu. V jakékoli situaci
zůstávám klidný a mám kontrolu nad svými pocity. Ale taky vím, že moje chladnost
některé lidi odstraší...
Máš ještě čas na sebe?
Georg: Je to nezbytné pro moji stabilitu, abych byl schopný sdílet momenty s mou
rodinou a s blízkými lidmi. Kromě toho ve skupině potřebujeme všichni náš volný čas,
jednoduše si vzít pauzu od práce. Takže, když se vrátíme do Magdeburgu na pár dní,
každý z nás odejde sám. Já vidím své kamarády a mého bratra, jdu do kina a na
všechno ostatní zapomenu.
Koho by ses zeptal na radu?
Georg: Dělám své rozhodnutí sám, bez toho, aniž bych to někým konzultoval,
ani s mými rodiči. Má matka byla ta, kdo mě učil, že mám jít životem podle svých instinktů,
i když udělám chyby...Měl jsem velmi liberární výchovu, kde nebylo nic zakázané.
Máma vždycky chtěla nechat mě experimentovat s věcmi, i dobrými i špatnými. Byla přesvědčená, že bych se měl učit se svých chyb.
Jak si oslavil své 20.narozeniny?
Georg: Noc mých narozenin, 31.března, jsme měli koncert v Polsku. Měl jsem velmi
osobní malou párty pár dní potom...
Jaký dárek by sis nejvíce přál?
Georg: Sním o velmi krásném sportovním autě, jako kabriolet Lamborghini (úsměv)
Máš luxusní vkus...
Georg: Připouštím, že si vážím krásných věcí a komfortu. Když mám prostředky na to,
mít luxusní vkus, proč se toho zbavovat?
Jaké jsou plány na tvou dovolenou na tohle léto?
Georg: Předpokládám, že pozvu moji rodinu a mé nejlepší přátele na nebeské místo,
kde můžu cvičit potápění a golf.