Máte před vystoupením nějaký určitý rituál?
Tom: Nemáme rituál nebo tak něco, ale 30 minut před show chceme být naprosto samy. Potom jsme tam jen my a ani náš manažer k nám nemůže. Neděláme nic zvláštního, hrajeme počítačové hry nebo si povídame.
Má někdo něco pro štěstí?
Bill: Dostal jsem amulet pro štěstí od mamky, mám ho vždy u sebe, nosím ho pad mým tričkem. Když ho nemužu najít, začnu panikařit. Mám pocit, že je něco špatně.
Tom: Naprosto neveřim, že to má nějaký účinek. Štěstí je něco co de svojí cestou a nevychazí z prstenu nebo řetízku.
Přihodilo se vám něco v pátek třináctého?
Bill: Ano, teď v dubnu. Nevim jestli to byl náš předsudek nebo pověra, ale žertovali jsme o tom před show. Byl jsem trochu nervozní, ale naštěstí nebyl žadný důvod. Byla to jedna z nejlepších show.
Georg: V každém připadě byste o tom neměli přemýšlet. Když si myslíte, že něco dopadne špatně, stane se to. Je to stejné jako,když nejedete na výlet, protože si myslíte že se něco chystá. Ale my čtyři jsme skuteční myslitelé. Někdy jsme rothození s toho, že jde něco špatně, přitom to je jen maličkost. Nic hroznýho se ještě nestalo.
Jsou věci které vyžadujete, protože ve vás vyvolavají lepší pocit?
Bill: Jediný co žadame je několik lahví z ledovým čajem.
Georg: Kromě toho na značne nezaleží..
Už jste někdy v hotelu kde jste spali vyděli nejaký duchy, přízraky?
Bill: To je dobrý předmět přímo tam! Naposledy jsme se v hotelu zbudili kvůli klopýtaní v hale. Hned jsem se tam šel podívat a myslel jsem si že jsem viděl jak chodí koně. Že ta místnost má minulost.
Tom: Myslel si, že opravdu zešílel, ale ty koně tam byly skuteční. Ten hotel byl vedle veteriny a koně si prostě rozhodli vyjít si!
Georg: Pravděpodoně měl chuť na projížťku za měsíčního svitu, ale byl vystrašená k smrti. Kdo by kdy čekal, že se za jeho oknem objeví kůň?
Gustav: Zajímalo by mě jak ty koně odešli.
Nedělá Vám problém projít pod žebříkem?
Tom: Ano, trofnem si projít. Na druhou stranu, Bille trofneš si?
Bill: Duh! Ano, trofnu si taky. Ale nedám někomu ruku s překřiženými prsty. Znate to v Holandsku, nebo je to jen v Německu? Podat někomu ruku se skřiženymi prsty přinaší smůlu.
Gustav: Nesmysl! Jen staří lidé ještě na to věří..
Bill: Dobře, já taky. A s čeho ještě nemám dobrý pocit? Rozbité zrcadlo přinaší 7 let smůly..
Tom: Pfff, A po těch 7 letech smůly, dostanete 7 let pravého štěstí?
Bill: Ano, ale nestoí to za těch 7let utrpení.
Jste věřící?
Bill: Já veřím, že mezi nebem a zemí je něco víc, ale je to bůh?... to nevím
Georg: Rád bych veděl co je posmrti..Budu v tý době vidět?
Věříte na lásku na první pohled?
Bill: Ale, ale také veřím v to, že jí mužete minout, když nebute dávat pozor.
Tom: Nevěřím že zde je jen jediná dívka pro Vás. Myslím, že je tu víc ideálních dívek pro mě.
Bill: Pravě, nechte ho mluvit.
Georg: Dobře, tady v tom s Tomem souhlasím. Neveřím v to, že je jen jedna osoba do, které se mužete opravdově zamilovat, vše zavisí na okolnostech.
Gustav: Věřím na lasku na první pohled. Jak to kdo vidí zaleží na něm. Ale ty moje lasky nikdy netrvali dlouho.
Věříte na osud?
Tom: Ne neveřím ničemu s čím si nejsem jistý.
Gustav: Vždycky se rozhodnete samy kam jít a co udělat. Je tolika věcí pro které se mužete rozhodnout, jen to radoby vrtaní se v tom, jestli jestli jste měli předurčený pro co se rozhodnete a co jste udělal.
Bill: Ještě, myslim že nějaky věci jsou předurčený ale muže to být třeba jen štěstí nebo shoda náhod.
Gustav: Myslim že ne. Nemuže nikdo předvidat budoucnost ani žadný věštec.
Co uděláte, jestli se po smrti stanete duchem?
Tom: Oh, Pak pujdu honit Angelinu Jolie, jsem zvědav co ta ženská dělá:) Jestli je třeba v kuchyni, nebo jestli vůbec nevaří..
Bill: Chtěl bych obletět svět. To byl vždy můj sen. Postrašil bych lidi v restauracích a tak.
Georg: Ano, to je cool. Ja bych se postavil doprostřed silnice a nechal okolo sebe projíždět auta. To je děsivé!
Bill: To bude autonehod.
Gustav: Vůbec ne. Ty lidi tě nikdy nemužou vidět. Nebo myslíš, že bych moh strašit s tím další duchy?
Bill: Oh, bože. Ani jeden nejste realistickej!
----
Překlad: Paigik für http://paiginky.blog.cz
zdroj: Hitkrant Nr. 22
Tom: Nemáme rituál nebo tak něco, ale 30 minut před show chceme být naprosto samy. Potom jsme tam jen my a ani náš manažer k nám nemůže. Neděláme nic zvláštního, hrajeme počítačové hry nebo si povídame.
Má někdo něco pro štěstí?
Bill: Dostal jsem amulet pro štěstí od mamky, mám ho vždy u sebe, nosím ho pad mým tričkem. Když ho nemužu najít, začnu panikařit. Mám pocit, že je něco špatně.
Tom: Naprosto neveřim, že to má nějaký účinek. Štěstí je něco co de svojí cestou a nevychazí z prstenu nebo řetízku.
Přihodilo se vám něco v pátek třináctého?
Bill: Ano, teď v dubnu. Nevim jestli to byl náš předsudek nebo pověra, ale žertovali jsme o tom před show. Byl jsem trochu nervozní, ale naštěstí nebyl žadný důvod. Byla to jedna z nejlepších show.
Georg: V každém připadě byste o tom neměli přemýšlet. Když si myslíte, že něco dopadne špatně, stane se to. Je to stejné jako,když nejedete na výlet, protože si myslíte že se něco chystá. Ale my čtyři jsme skuteční myslitelé. Někdy jsme rothození s toho, že jde něco špatně, přitom to je jen maličkost. Nic hroznýho se ještě nestalo.
Jsou věci které vyžadujete, protože ve vás vyvolavají lepší pocit?
Bill: Jediný co žadame je několik lahví z ledovým čajem.
Georg: Kromě toho na značne nezaleží..
Už jste někdy v hotelu kde jste spali vyděli nejaký duchy, přízraky?
Bill: To je dobrý předmět přímo tam! Naposledy jsme se v hotelu zbudili kvůli klopýtaní v hale. Hned jsem se tam šel podívat a myslel jsem si že jsem viděl jak chodí koně. Že ta místnost má minulost.
Tom: Myslel si, že opravdu zešílel, ale ty koně tam byly skuteční. Ten hotel byl vedle veteriny a koně si prostě rozhodli vyjít si!
Georg: Pravděpodoně měl chuť na projížťku za měsíčního svitu, ale byl vystrašená k smrti. Kdo by kdy čekal, že se za jeho oknem objeví kůň?
Gustav: Zajímalo by mě jak ty koně odešli.
Nedělá Vám problém projít pod žebříkem?
Tom: Ano, trofnem si projít. Na druhou stranu, Bille trofneš si?
Bill: Duh! Ano, trofnu si taky. Ale nedám někomu ruku s překřiženými prsty. Znate to v Holandsku, nebo je to jen v Německu? Podat někomu ruku se skřiženymi prsty přinaší smůlu.
Gustav: Nesmysl! Jen staří lidé ještě na to věří..
Bill: Dobře, já taky. A s čeho ještě nemám dobrý pocit? Rozbité zrcadlo přinaší 7 let smůly..
Tom: Pfff, A po těch 7 letech smůly, dostanete 7 let pravého štěstí?
Bill: Ano, ale nestoí to za těch 7let utrpení.
Jste věřící?
Bill: Já veřím, že mezi nebem a zemí je něco víc, ale je to bůh?... to nevím
Georg: Rád bych veděl co je posmrti..Budu v tý době vidět?
Věříte na lásku na první pohled?
Bill: Ale, ale také veřím v to, že jí mužete minout, když nebute dávat pozor.
Tom: Nevěřím že zde je jen jediná dívka pro Vás. Myslím, že je tu víc ideálních dívek pro mě.
Bill: Pravě, nechte ho mluvit.
Georg: Dobře, tady v tom s Tomem souhlasím. Neveřím v to, že je jen jedna osoba do, které se mužete opravdově zamilovat, vše zavisí na okolnostech.
Gustav: Věřím na lasku na první pohled. Jak to kdo vidí zaleží na něm. Ale ty moje lasky nikdy netrvali dlouho.
Věříte na osud?
Tom: Ne neveřím ničemu s čím si nejsem jistý.
Gustav: Vždycky se rozhodnete samy kam jít a co udělat. Je tolika věcí pro které se mužete rozhodnout, jen to radoby vrtaní se v tom, jestli jestli jste měli předurčený pro co se rozhodnete a co jste udělal.
Bill: Ještě, myslim že nějaky věci jsou předurčený ale muže to být třeba jen štěstí nebo shoda náhod.
Gustav: Myslim že ne. Nemuže nikdo předvidat budoucnost ani žadný věštec.
Co uděláte, jestli se po smrti stanete duchem?
Tom: Oh, Pak pujdu honit Angelinu Jolie, jsem zvědav co ta ženská dělá:) Jestli je třeba v kuchyni, nebo jestli vůbec nevaří..
Bill: Chtěl bych obletět svět. To byl vždy můj sen. Postrašil bych lidi v restauracích a tak.
Georg: Ano, to je cool. Ja bych se postavil doprostřed silnice a nechal okolo sebe projíždět auta. To je děsivé!
Bill: To bude autonehod.
Gustav: Vůbec ne. Ty lidi tě nikdy nemužou vidět. Nebo myslíš, že bych moh strašit s tím další duchy?
Bill: Oh, bože. Ani jeden nejste realistickej!
----
Překlad: Paigik für http://paiginky.blog.cz
zdroj: Hitkrant Nr. 22